Již po devatenácté se v rámci cyklu odborných konferencí Odpadové dny konala 13. a 14. června v královéhradeckém centru Aldis konference Odpady a obce 2018. Jejím pořadatelem byla Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM. Dvoudenní setkání odborníků z oblasti odpadového hospodářství přineslo řadu zajímavých přednášek a diskuzí.
První den konference začal tématem rozšířené odpovědnosti výrobce v balíčku oběhového hospodářství EU. Generální ředitel EKO-KOM, Zbyněk Kozel, ve své úvodní prezentaci upozornil, že balíček nejspíš zdraží odpadové hospodářství v obcích. Spočívá v tom, že výrobce se musí postarat o výrobek, obal a také o to, co se s ním děje v odpadovém světě – v ideálním případě by se měl výrobek vracet zpět výrobcům do výroby. EPR systém musí působit i v obcích, kde to pro něj není ekonomicky výhodné, musí zajistit dostatečnou dostupnost sběru odpadu na celém území, kde působí, a musí také disponovat dostatečnými financemi.
Finální verzi balíčku k oběhovému hospodářství EU představil posluchačům v sále Aldisu Julius Langendorff, zástupce vedoucího oddělení odpadového hospodářství a recyklace z Evropské komise. Jeho informace byly skutečně velmi aktuální, protože nová evropská legislativa byla přijata po dvouletém jednání před dvěma týdny. ,,Snažíme se přejít k cirkulárnímu hospodaření,“ uvedl Langendorff. ,,V ideální situaci by nakonec nebyl žádný odpad, všechno by se pohybovalo v uzavřeném kruhu. Cílem plánu je vytvořit pracovní místa, zlepšit efektivitu zdrojů.“ Jak Langendorff na konferenci Odpady a obce 2018 prohlásil, akční plán cirkulární ekonomiky má přibližně padesát kroků, které mají být uskutečněny v následujících letech, přičemž v současném období jich už pětaosmdesát procent bylo učiněno. Důležité je podle něj, aby jednotlivé členské státy zlepšily sběr tříděného odpadu a na jednotlivých státech teď je, aby zlepšily sběr tříděného odpadu a snížily objem skládkování.
Na zástupce Evropské komise, jehož přednáška byla pro posluchače v sále nesmírně zajímavá, navázal se zkušenostmi z praxe Pavel Komůrka z norské společnosti Orkla Group Procurement. Ve svém příspěvku se zaměřil na obalový materiál a uvedl, že strategie Orkly v tomto směru počítá do roku 2025 s tím, že všechny obaly budou navržené jako znovupoužitelné a tři čtvrtiny obalů budou s podílem recyklovaných komponentů nebo z obnovitelných zdrojů.
Na začátku konference vystoupil se svým příspěvkem také tradiční řečník tohoto setkání, Jan Maršák z Ministerstva životního prostředí ČR. Ten mimo jiné sdělil, že naše země je v mezinárodním srovnání recyklace pod průměrem Evropské unie. ,,Musíme přijmout takové nástroje, abychom recyklaci podpořili,“ konstatoval Maršák a konkrétně uvedl například zavedení povinného třídění sběru kovů, novou legislativu odpadového hospodářství, zavedení povinného třídění sběru olejů a tuků nebo posilování primárního tříděného odpadu. Omezení skládkování komunálního odpadu by se pak podle Maršáka mělo dít cestou omezování množství směsného komunálního odpadu, legislativního zákazu skládkování vybraných odpadů, změnou poplatku za skládkování komunálních odpadů, úpravou parametrů pro ukládání výstupů z úpravy směsných komunálních odpadů na skládky, dotřiďováním směsných komunálních odpadů a novou legislativou v oblasti paliv z odpadů. ,,Zbývá nám pouze osm let k navýšení recyklace komunálních odpadů o 17 %,“ konstatoval Maršák.
V následné diskuzi, která nově umožňovala posluchačům digitální cestou pokládat otázky přes moderátorku Zuzanu Hodkovou, odpovídali přednášející na dotazy z pléna. Velmi zajímavou otázku zodpovídal i generální ředitel EKO-KOM Zbyněk Kozel, na kterého směřoval dotaz, zda je reálná stoprocentní recyklace: ,,Otázku otočím. Je reálné, aby česká domácnost vytřídila sto procent? Byla doba před osmdesáti lety, kdy žádné plastové obaly nebyly, také byla ale jiná záruční doba výrobků. Stoprocentní recyklace je reálná, je ale otázka, jak je člověk ochoten změnit svůj životní styl.“
První den konference se konaly hned dvě panelové diskuze. V té první jednotlivá témata probírali zástupci samospráv, ve druhé se ke slovu dostali dodavatelé a poskytovatelé služeb z oblasti odpadového hospodářství.
Pavel Drahovzal ze Svazu měst a obcí ČR v první panelové diskuzi upozornil, že jejich snahou je, aby nová legislativa na obce a města dopadla tak, aby byly schopné ji realizovat. Karel Ferschman ze Sdružení místních samospráv dodal, že největší problémy jsou v malých venkovských obcích, a proto je zásadně proti tomu, aby se s netříděným odpadem končilo v roce 2024 a zvyšoval se skládkovací poplatek. Zatím totiž není vytvořen systém na jinou recyklaci. Drahovzal i starostka obce Sudice Olga Dočkalová zmínili, že pro malé obce na venkově může být dobrým mechanismem, aby se sdružovaly.
V následující odpolední diskuzi se podělili o své názory zástupci odpadářských firem Zdeněk Bočan z AVE CZ, Jiří Kadlec z OHR Services, Petr Bielan z OZO Ostrava, Iveta Jurenová ze SAKO Brno a Zdeněk Horsák ze SUEZ. Přítomen byl také zástupce MŽP Jaromír Manhart. Zástupci odpadových firem se shodli, že závislost naší země na jiných státech v oblasti likvidace odpadů je obrovská a proto nebudeme schopni plnit podmínky oběhového balíčku samostatně. ,,Nejsme soběstační,“ prohlásil Zdeněk Horsák ze společnosti SUEZ. ,,Kapacity tady nejsou a zpracovatelský průmysl tady neexistuje. Jediná cesta, jak být soběstačný, je dostat odpad ze skládek, přetřídit a dostat do českých podniků.“
Podle Manharta má ČR kapacity plnit recyklační cíle v případě, že je schopna třídit odpady, což je. Zatím jí v tom ale brání skládkovací poplatek.
Úvod druhého dne konference Odpady a obce v královéhradeckém centru Aldis obstarala přednáška Petra Balnera z pořádající Autorizované obalové společnosti EKO-KOM. Balner se zaměřil na ekonomiku odpadového hospodářství a výsledky za rok 2017. Podklady pro jeho vystoupení vyšly z dotazníků získaných od více než pěti a půl tisíce obcí. Petr Balner dále uvedl, že během deseti let vzrostly celkové náklady obcí na odpadové hospodářství o 22 % a současné náklady činí více než devět set korun na obyvatele a upozornil, že největší nákladovou položkou je prý směsný komunální odpad.
V číslech pokračoval i další z přednášejících, Jaromír Manhart z Ministerstva životního prostředí. Podle něj naši republiku řadí mezi méně vyspělé země skutečnost, že polovina z celkového objemu nakládání s odpady připadá na skládkování. Řekl, že je nutné zdražovat poplatek za skládkování a připustil také snižování daně za výrobu recyklovatelných výrobků.
Na faktory ovlivňující motivaci občanů třídit se zaměřil ve své prezentaci Jan Slavík z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Podle něj by mělo být cílem obcí neodradit stávající třídiče odpadů a přesvědčit ty nové. Podle studie připravené ve spolupráci se společností EKO-KOM vykazuje nevyšší účinnost motivační systém poplatku, kdy obce s tímto typem systému mají produkci směsného komunálního odpadu o více než 20 kg na obyvatele za rok nižší. Velký vliv mají také hustota sběrné sítě a infrastruktura. Na jeho příspěvek pak navázali zástupci obcí Březí, Židlochovice, Hradec Králové a Litomyšl a podělili se o postřehy z praxe. Prezentovali posluchačům svoje zkušenosti, osvědčené postupy a upozorňovali i na problematické oblasti.
Závěrečný blok letošní konference Odpady a obce 2018 patřil panelové diskuzi o aktuálním stavu a očekávaném vývoji trhu s druhotnými surovinami. Hovořilo se zejména o oblasti odpadového plastu, papíru a skla.
Devatenáctý ročník konference Odpady a obce je za námi. Kromě novinek, které umožnily větší zapojení diváků a posluchačů do diskuze, přinesl i řadu zajímavých informací a inspirativních podnětů.
