Nápojové kartony se v ČR začaly používat po roce 1989. Z obchodů začalo mizet mléko v polyetylenových sáčcích a ve skle a začalo se objevovat mléko v krabicích, Tetra Paku. Musím přiznat, že mléko z krabice mi chutnalo víc než ze sáčku, nad jeho recyklací jsem tenkrát nepřemýšlel.
Nápojové kartony se v ČR také začaly třídit až o hodně později, v roce 2003. To už bylo učiněno několik pokusů na jejich recyklaci. Jeden zpracovatel zkoušel kartony lisovat a vyrábět z nich desky, jiní se pokoušeli karton roztrhat a využít z obalu alespoň papír. Oba tyto způsoby využití přetrvaly dodnes. Desky se používají při stavbě domů, mohou míti velmi dobré izolační vlastnosti, papír získaný z nápojových kartonů si papírny cení pro jeho kvalitu, To ale na druhou stranu znamená, že pro výrobu nápojových kartonů se nepoužívá sběrový papír.
Nápojové kartony setřídí do oranžových nádob nebo pytlů, někdy se také sbírají společně s papírem či plasty. Poznáte je podle toho, že se používají pro poměrně úzký okruh výrobků (krabice od mléka, smetany, vína, džusů)nebo podle recyklačních symbolů na obalu (viz obrázek). Z odpadu není nutno odstraňovat plastová víčka, není nutno je ani vymývat. Před vhozením do kontejneru je dobré je sešlápnout (ušetří se tak náklady na jejich svoz).Společnost EKO-KOM udává, že míra recyklace a využití nápojových kartonů v roce 2014 byla 21 %.
U nápojových kartonů se často udává, že se jedná o obal s nejnižším dopadem na životní prostředí. Je to pravda v případě, že budete porovnávat obaly shodné velikosti. Větší balení má obecně na životní prostředí menší dopad oproti několika balením menším. Studie LCA nápojových obalů, kterou si nechalo zpracovat Ministerstvo životního prostředí ČR, ukázala, že velmi malý dopad na životní prostředí mají i obaly vratné.
Proces recyklace nápojového kartonu v papírně
Nápojové kartony nejprve projdou vířivým rozvlákněním, jímž jsou původní celulózová vlákna opět rozvolněna a z vlákniny se znovu vyrábí papír a lepenka. Rozvlákňování trvá 15-30 minut. Základem úspěšného rozvláknění je materiálová čistota, u vytříděných nápojových kartonů by nemělo být znečištění větší než 10 %.Rozvlákňovač umožňuje odstranit zbytky hliníkových fólií, tiskařských barev, bláta, písku, kovového odpadu a jiných cizorodých látek. Vířivým rozvlákněním se získá z nápojových kartonů 70-90 % celulózových vláken.
Zbytky vrstev nápojových kartonů, jako jsou hliníková fólie a polyetylen, jsou běžně spalovány v papírnách při výrobě páry. Ta je zpravidla využita při sušení buničiny, někdy však i při výrobě elektrické energie pro potřeby rozvlákňovacího procesu.
Jak se z nápojových kartonů vyrábí stavební materiál
Slisované vrstvené obaly se drtí na malé fragmenty na drtícím zařízení, následuje jejich rovnoměrné rozsypání do formy a lisování pomocí teploty a tlaku. Při působení tlaku a teploty dochází k prolisování materiálu a díky roztavenému PE ke spojení vláken s folií. Desky jsou svým vzhledem podobné sádrokartonu. Pokud chceme z desek vytvořit izolační panel, přidává se mezi ně i příslušná vrstva pěnového polystyrenu – vzniká tak sendvičový panel. Desky lze ale i využít jako záklop roštových konstrukcí příček.
Zdroj: estav.cz
