Většina Čechů si třídění vzala za své
Různobarevné kontejnery a popelnice na tříděný odpad v ulicích měst již nikoho nepřekvapují. Na jejich přítomnost jsme si zvykli, ale jak jsme na tom se samotným tříděním komunálního odpadu, proč třídíme
a proč naopak ne? Odpovědi na tyto otázky zjišťoval nejnovější internetový výzkum společnosti STEM/MARK.
Proč komunální odpad netřídíme?
Pouze 4 % občanů odpad ze své domácnosti netřídí. V čem lze spatřovat důvody takového chování? Lidé zejména nevěří tomu, že tříděný sběr je separovaně zpracováván („stejně to všechno skončí na jednom místě“) nebo nemají doma dost místa na oddělené nádoby pro jednotlivé druhy odpadu, případně jsou pohodlní a separace jim přijde příliš pracná.
Určitou motivací pro ekologičtější chování občanů by bylo zejména snížení poplatků za odvoz komunálního odpadu ve smyslu – „čím více bych třídil, tím méně bych platil za odpad“, případně informace o tom, co se dál se tříděným odpadem děje, jak je využíván.
Více než dvě třetiny občanů pravidelně třídí alespoň některé druhy komunálního odpadu
O pravidelné třídění alespoň základních druhů komunálního odpadu se snaží 68 % dotázaných respondentů, příležitostně tuto činnost provádí 28 % osob. Mezi jednotlivými demografickými kategoriemi nebyly shledány velké rozdíly, pouze se dá vysledovat, že pravidelná separace odpadu roste s úrovní dosaženého vzdělání. Devět z deseti osob, které odpad třídí, to považují za správné, ekologické (častěji lidé s vyšším stupněm vzdělání). Dalším z důvodů je i finanční stránka věci – pokud odpad třídím, ušetřím místo v popelnici a platím méně peněz za odvoz (25 %).
Největší problém mají lidé s bioodpadem
Papír, plasty a sklo jsou z pohledu třídění nejméně problematické položky. Sklo separuje alespoň někdy 95 % občanů, papír 96 % respondentů a plasty dokonce 98 % osob. Nápojové kartony jsou na tom již o něco hůře – 14 % osob (zejména příslušníci nejmladší generace – 15-29 let) tyto výrobky dává do směsného odpadu a nikoliv do příslušných oranžových kontejnerů či popelnic.
Nejhůře je na tom poté bioodpad, který netřídí 42 % osob. Schopnost a ochota třídit tento druh odpadu klesá s rostoucím počtem obyvatel sídla, kde respondent žije. Samozřejmě je jednodušší zpracovat bioodpad na vesnici než ve velkém městě. Bioodpad je zároveň respondenty považován za nejhůře tříditelný sběr (25 %), a to zejména občany největších měst nad 100 tisíc obyvatel. Co se týče problematičnosti třídění, nechává bioodpad za sebou takové komodity, jako jsou lepidla a barvy (19 %) či motorové oleje (15 %).
Třídění dalších druhů komunálního odpadu
Více než 70 % osob třídí alespoň čas od času i léky, kovy, elektrospotřebiče, baterie a akumulátory. O trochu hůře (kolem 60 %) je na tom separace lepidel a barev a také motorových olejů.
Zdroj Tisková zpráva
Autor: Barbora Večerková