Více než 1,03 mil. tun obalových odpadů, tedy 78 % se podařilo loni předat k recyklaci. Dalších 143 tisíc tun (11 %) pak bylo využito energeticky. A jako v předchozích letech bylo nejvyšší míry recyklace dosaženo u obalů z papíru. Ty jsou i přes drobné překážky v podobě barviv nebo coatingu recyklovatelné bez větších problémů. 87 % míry recyklace bylo dosaženo u skla, u železných obalů to bylo 82 % a u plastových obalů se recyklace zvýšila na 55 %.

Za těmito výsledky stojí především 75 % obyvatel ČR pravidelně třídících své odpady v systému, který je v evropském měřítku velmi vysoce hodnocen. V roce 2025 vytřídil každý obyvatel v průměru 32,6 kilogramu kovů, 24,3 kilogramu papíru, 18,7 kilogramu plastů, 14,5 kilogramu skla a necelé půlkilo nápojových kartonů. To je celkově o 2,3 kilogramu více než v roce 2024. A prostřednictvím sběrných dvorů se v průměru vytřídilo ještě dalších 10 kilogramů dřeva na osobu.

Pro třídění odpadů jsou v České republice velmi dobré podmínky. V celé ČR je rozmístěno přes 1 218 000 barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad a průměrná docházková vzdálenost k nim byla loni jen 92 metrů. Podstatným zjednodušením třídění je také metoda multikomoditních sběrů, umožňující třídit více materiálů do jednoho kontejneru, která se stále častěji zavádí v tuzemských obcích a městech. Kromě známých barevných kontejnerů na ulicích navíc fungují v některých obcích pytlové sběry a trendem posledních let jsou tzv. door to door systémy, kdy lidé třídí své odpady do menších nádob přímo u svých domů. Objemnější odpady či méně běžné druhy materiálů lze pak v ČR třídit prostřednictvím sběrných dvorů, případně je odevzdat do výkupen surovin.

Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM ve spolupráci se zapojenými obcemi a městy v Systému pokračovala i loni na zahušťování a zkvalitňování sběrné sítě pro třídění na území ČR. Systém třídění a recyklace obalů je v ČR dlouhodobě financován z poplatků za obaly firem vyrábějících nebo dovážejících balené zboží. Ke konci loňského roku jsme evidovali 21 494 zapojených výrobců, plničů nebo dovozců baleného zboží. Tyto firmy v rámci tzv. rozšířené odpovědnosti výrobce plní prostřednictvím AOS EKO-KOM svoji zákonnou povinnost zajistit pro obaly uvedené na trh v ČR zpětný odběr a využití v zákonem požadované míře. Za to platí do Systému poplatek, jehož výše se odvíjí od množství vyprodukovaných obalů, materiálů, ze kterých jsou vyrobeny, a jejich recyklovatelnosti. Z těchto peněz pak EKO-KOM hradí náklady související s provozem a obsluhou sběrné sítě nádob na třídění, dotříděním obalových odpadů na dotřiďovacích linkách, recyklací nebo energetickým využitím vzniklých obalových odpadů. Největší část nákladů Systému EKO-KOM pak představují přímé platby městům a obcím za vytříděné množství obalových odpadů. Počet obcí a měst, které byly zapojeny do Systému se loni zvýšil na 6 208, možnost třídit odpad má tak 99 % obyvatel ČR a 75 % jich tak pravidelně činí.

TŘÍDĚNÍ ODPADŮ V ROCE 2025

1 324 153 tun obalových odpadů vzniklo v ČR

1 030 188 tun, tj. 78 % všech použitých obalů vyprodukovaných v ČR bylo následně předáno k recyklaci

143 252 tun, tj. 11 % všech použitých obalů vyprodukovaných v ČR bylo následně předáno k energetickému využití

1 218 266 barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad mají lidé k dispozici v celé ČR

90,5 kg papíru, plastů, skla, nápojových kartonů a kovů vytřídil v průměru za minulý rok každý obyvatel ČR

75 % obyvatel ČR pravidelně třídí odpad

Dnešní vyhlášení nejlepších měst a obcí Moravskoslezského kraje v třídění odpadu přineslo radost jak oceněným starostům, tak přírodě. Průměrný obyvatel regionu totiž za uplynulý rok vytřídil 85,9 kilogramů plastů, papíru, skla, nápojových kartonů a kovů, v rámci obecních systémů do barevných kontejnerů, menších nádob přímo u domů, ve sběrných dvorech či výkupnách druhotných surovin. Toto číslo znamená meziroční nárůst o půl kilogramu na osobu proti předchozímu roku. Obyvatelé kraje přitom nad průměrem České republiky vynikají zejména v třídění plastu a kovů.

Nejlépe třídí lidé v Krnově, Raškovicích, Morávce a Krásné. Právě tyto obce obsadily první místa ve svých kategoriích rozdělených podle počtu obyvatel a v novém Muzeu nákladních automobilů Tatra v Kopřivnici převzaly tradiční ocenění Keramické popelnice i finanční odměny na podporu dalšího rozvoje správného nakládání s odpady. Velkou zásluhu na výrazném meziročním zlepšení měli také občané Starých Těchanovic na Opavsku, obec si proto odnesla titul Skokan roku.

Radní Moravskoslezského kraje pro životní prostředí Pavel Staněk během slavnostního ceremoniálu uvedl další pozitivní fakta: „K výraznému meziročnímu zlepšení přispěla především rozsáhlá sběrná síť – téměř sto tisíc barevných kontejnerů na veřejných místech a menší nádoby přímo u domů obyvatel. Velký význam má také efektivní komunikace s veřejností, která je výsledkem dlouhodobé spolupráce kraje s EKO-KOMem. Největší zásluhu na těchto výsledcích mají podle něj občané, kteří myslí na ochranu přírody a budoucnost. Nejnovější údaje ukazují, že v České republice třídí odpad přesně tři čtvrtiny obyvatel.“

Moravskoslezský kraj dosahuje velmi dobrých výsledků také v třídění vysloužilého elektra. V soutěži O keramické sluchátko, vyhlašované kolektivním systémem Asekol, se na prvních místech ve svých kategoriích podle počtu obyvatel umístilo město Nový Jičín, dále obec Ostravice a obec Radkov. V nejúspěšnějším Radkově přitom vytřídil v uplynulém roce průměrný občan 11,7 kila drobného elektra.

V obdobné soutěži o cenu Elektrooskara od kolektivního systému Elektrowin, která sleduje meziroční nárůst sběru vysloužilých elektrozařízení ve všech kategoriích spotřebičů od malých přes velké až po chladicí, obsadily první příčky obec Horní Bludovice a města Hradec nad Moravicí a Kopřivnice. Například v Kopřivnici dosahují nadprůměrné výtěžnosti přibližně 4 kilogramy vytříděného elektra na osobu. Tyto výsledky dobře ilustrují i celkový vývoj v regionu. Elektrowinu se totiž v Moravskoslezském kraji podařilo v roce 2025 sesbírat 4 469 728 kg vysloužilého elektrozařízení. Zajímavostí je, že z takového množství lze získat tolik železa potřebného pro výrobu více než 100 tisíc praček.

Vítězové soutěže O KERAMICKOU POPELNICI

Kategorie Obce do 799 obyvatel:

1. místo – Krásná
2. místo – Karlova Studánka
3. místo – Řeka

Kategorie Obce od 800 do 1 999 obyvatel

1. místo – Morávka
2. místo – Metylovice
3. místo – Libhošť

Kategorie Obce od 2 000 do 9 999 obyvatel

1. místo – Raškovice
2. místo – Trojanovice
3. místo – Hukvaldy

Kategorie Obce nad 10 000 obyvatel

1. místo – Krnov
2. místo – Opava
3. místo – Bohumín

Přijďte si užít zábavu do kukuřičného bludiště, které vás nejen pobaví, ale i něco naučí! Letos je pro Vás připraven zcela nový tematický okruh – milovníci zvířat si přijdou na své.

V každém bludišti najdete cedulky plné zajímavostí ze zvířecí říše, které zároveň ukrývají nápovědy k tajence. Odhalte je, vyluštěte hádanku a na konci bludiště získejte razítko do své Kukužajdy – speciální žákovské knížky bludišťových dobrodruhů.

A to není vše – každé bludiště je zaměřené na jinou část světa zvířat. Složte zkoušku z orientace, postřehu a přírodovědných vědomostí a pokračujte dál do dalšího města!

Hry pro děti i dospělé

Děti se mohou těšit na svou oblíbenou pátrací hru – ale letos je čeká malá změna: písmenka jsou schovaná přímo na informačních cedulkách. Pozorní hledači je však jistě bez problémů odhalí!

Dospělí a starší děti si také přijdou na své. Čeká je propracovanější varianta hry, která prověří nejen jejich orientaci, ale i bystrost.

A pokud chcete jen tak vyrazit na procházku přírodou a užít si letní den, bludiště je ideálním místem, kde si vyčistíte hlavu a prověříte smysl pro směr.

Seznamte se s Kukuřičáky!

Bludištěm vás provede rodinka Kukuřičáků. Rodinka veselých postaviček, které milují přírodu, pohyb a dobrodružství. Žádná televize, žádné sezení doma – bludiště je jejich království, kde soutěží, hrají si a vymýšlí zapeklité hádanky pro své návštěvníky.

Tatínek Otík má skvělý orientační smysl a připravil pro vás opravdu zapeklitá bludiště – klikaté a slepé uličky, zkrátka pořádné bloudění. Vyzkoušejte svůj orientační smysl a najděte cestu ven!

Maminka Mína myslí na to, abyste se dobře bavili. Vymyslela pro vás hry s hádankami. Pomáhat však může i mamka s taťkou a sourozenci. Díky indiciím nalezeným v bludišti vyluštíte tajenku!

Kubík je malý všeználek a připravil pro vás zajímavosti ze světa zvířat.

Barča vás všechny odmění! Vlastnoručně vyrobila odměnu pro každého milého návštěvníka, který uhádne tajenku naší rodinky kukuřičáků.

Jejich domov je větší než fotbalové hřiště a najdete ho na 19 místech po celé České republice.

Kde nás najdete?

Kukuřičáci se na vás těší v těchto městech:

• Brno – Žabovřesky
• České Budějovice
• Havířov
• Holešov
• Hradec Králové
• Humpolec
• Cheb
• Kladno – Netřeby
• Kutná Hora
• Litomyšl
• Olomouc
• Opava
• Plzeň – Přeštice
• Praha – Klecany
• Strakonice
• Turnov – Čtveřín
• Šumperk – Rapotín
• Velké Bílovice
• Vrbice

Konkrétní místa naleznete zde: https://www.kukuricaci.cz/prehled-bludist

Pro koho je bludiště určené?

Kukuřičné bludiště je určené pro všechny lidi, kteří milují zábavu a přírodu. Bloudění v kukuřičném poli nebo hádání tajenky se můžou líbit nejen dětem a dospívajícím, ale také dospělým s chutí zažít něco netradičního. Labyrint z kukuřice je originálním tipem pro rodinný výlet s dětmi. Hodí se také pro školní výlet, výlet s příměstským táborem nebo výlet s dětmi ze školky. Zaujmout může i jako nový typ teambuildingových aktivit.

Vyrazte za dobrodružstvím, které spojuje zábavu, pohyb, učení a přírodu. Kukuřičné bludiště je letní zážitek, na který jen tak nezapomenete.

Více informací o hrách a možnostech návštěvy najdete v jednotlivých sekcích webu www.kukuricaci.cz.

Dnešní vyhlášení nejlepších měst a obcí Moravskoslezského kraje v třídění odpadu nepřineslo jen radost oceněným starostům, ale také dobré zprávy pro přírodu. Průměrný občan regionu totiž za uplynulý rok vytřídil 70,9 kilo plastů, papíru, skla a kovů, což je o 4,9 kilogramů na osobu více než v předchozím roce! Obyvatelé kraje přitom nad průměrem České republiky vynikají v třídění plastu a kovů. Nejlépe třídí lidé v Kopřivnici, Dobré, Milíkově a Nové Pláni. Právě tyto obce obsadily první místa ve svých kategoriích rozdělených podle počtu obyvatel a převzaly v Zámku Vítkovice tradiční ocenění Keramické popelnice a finanční odměny na podporu dalšího rozvoje správného nakládání s odpady. Velkou zásluhu na výrazném meziročním zlepšení měli také občané Chotěbuzi, obec si proto odnesla titul Skokan roku.

Radní Moravskoslezského kraje za životní prostředí Pavel Staněk doplnil během slavnostního ceremoniálu další povzbudivé informace: „Důležitý předpoklad pro dosažené rekordní meziroční zlepšení představuje hlavně dostupnost sběrné sítě. Tedy dostatečné množství barevných kontejnerů na veřejných prostranstvích a menších nádob, které mají lidé u svých domů. V regionu jich je aktuálně celkově 88 836. Samozřejmě důležitá je také správná komunikace směrem k občanům, ta probíhá díky skvělé dlouhodobé spolupráci Moravskoslezského kraje a EKO-KOMu. A největší poděkování patří samozřejmě zodpovědným občanům, kterým není lhostejná budoucnost přírody. Podle nejnovějších dat třídí odpady přesně tři čtvrtiny obyvatel Česka.“

Velmi dobrých výsledků dosahuje Moravskoslezský kraj také v třídění vysloužilého elektra. V soutěži O keramické sluchátko, vyhlašované kolektivním systémem Asekol, se na prvních místech ve svých kategoriích podle počtu obyvatel umístilo město Hlučín, dále obec Zátor a obec Krasov. Přitom v nejlepším Zátoru vytřídil v uplynulém roce průměrný občan 22,2 kilo drobného elektra.

V obdobné soutěži Elektrooskar, ve které kolektivní systém Elektrowin hodnotí meziroční nárůst sběru domácích elektrospotřebičů a elektrických nástrojů, byly na prvních místech oceněny obce Hať, Baška a Statutární město Opava. Za zmínku také stojí, že Opavané se mohou pochlubit nadprůměrnou výtěžností 6,2 kilogramy vytříděného elektra na osobu.

FOTOGALERIE Z VYHLÁŠENÍ JE K DISPOZICI ZDE

Soutěž je určena všem obcím ČR zapojeným v Systému EKO-KOM, které úspěšně absolvovaly krajské soutěže obcí. To znamená, že do tohoto celorepublikového klání postupují ty nejlepší obce z každého kraje. Do užšího výběru 21. ročníku soutěže O křišťálovou popelnici postoupilo 63 nejlepších měst a obcí – zástupci byli z každého kraje a seznam doplnilo hlavní město Praha. Tradičně se soutěžilo ve třech velikostních kategoriích – do 500 obyvatel, od 501 do 5 000 obyvatel a v kategorii nad 5 000 obyvatel. Tři nejlepší obce z každé kategorie byly oceněny na slavnostním večerním ceremoniálu v Hradci Králové.

Největší oslavy nejspíš proběhnou ve středočeském Týnci nad Sázavou, městě s přibližně 5 700 obyvateli, kam míří nejen vítězství v kategorii obcí nad 5 000 obyvatel, ale také putovní trofej – Křišťálová popelnice – pro absolutního vítěze.

V kategorii nejmenších obcí do 500 obyvatel uspěla obec Čakov, která je stejně jako absolutní vítěz, ze Středočeského kraje. Ve střední kategorie, tedy mezi obcemi s 501 až 5 000 obyvateli, vystoupaly nejvýš Předotice, zástupce Jihočeského kraje. A pro úplnost zopakujeme, že mezi městy nad 5 000 obyvatel se protřídil nejvýše Týnec nad Sázavou. Zástupci vítězných obcí převzali křišťálové popelničky a diplomy. A do Týnce nad Sázavou putoval i titul absolutního vítěze a na rok se tam zabydlí i velká Křišťálová popelnice.

Co je hodnoceno?

Každý kraj měl několik želízek v ohni. Do celostátního užšího výběru totiž postoupili automaticky vítězové z krajských soutěží, další zástupce z každého kraje nominovali příslušní regionální manažeři EKO-KOMu. V užším výběru pak o těch nejlepších rozhodovala celá řada kritérií a přihlíželo se také na celkové podmínky pro nakládání s odpady v obci. Hodnocení probíhalo na základě údajů poskytovaných obcemi systému EKO-KOM v rámci jejich pravidelného výkaznictví. Hodnotilo se množství vytříděného odpadu na osobu a rok pro každou sbíranou komoditu. Důležitý je také poměr tříděného odpadu a produkce komunálního odpadu či hustota sběrné sítě. Body navíc získaly obce s nízkou produkcí směsného komunálního odpadu, a také obce, které sbírají všechny povinné komodity.

Samotná Křišťálová popelnice v minulosti již byla v Uherském Hradišti, Chocni, Vimperku, Berouně, Litomyšli nebo v Mníšku pod Brdy. Celý loňský rok pak strávila v Havlíčkově Brodě. Vůbec první zastávkou této „blyštivé krásky“ byl již v roce 2003 Třinec. Výčet vítězů, jejichž jména jsou vyrytá již na třech stranách této putovní trofeje dokazuje, že Křišťálová popelnice je opravdu velká cestovatelka.

VÝSLEDKY SOUTĚŽE O KŘIŠŤÁLOVOU POPELNICI 2024

Absolutní vítěz: Město Týnec nad Sázavou

kategorie Obce do 500 obyvatel:
1. Obec Čakov
2. Obec Troskovice
3. Město Přebuz

kategorie Obce 501 –5 000 obyvatel:
1. Obec Předotice
2. Obec Věcov
3. Obec Velký Týnec

kategorie Obce nad 5 001 obyvatel:
1. Město Týnec nad Sázavou
2. Město Jilemnice
3. Město Česká Kamenice

Kontakt pro média:
Lucie Müllerová, tisková mluvčí, EKO-KOM, a.s., lucie.mullerova@ekokom.cz, tel.: 602 186 205
www.ekokom.cz, www.jaktridit.cz

Na třídenním hudebním festivalu s návštěvností 20 000 lidí se může produkce odpadu vyšplhat i na 100 tun různorodých druhů odpadů– od plastových obalů, plechovek a kelímků přes neobalový odpad, jako je biologicky rozložitelný odpad, až po různé opuštěné vybavení ponechané napospas vlastnímu osudu ve stanovém městečku.

Projekt Čisté festivaly: když třídění a hudba spolu tančí

A jak projekt funguje? Ve festivalových areálech jsou umístěny třikoše s instrukcemi, jak na festivalu třídit papír, plast, směsný odpad, případně někde i nápojové plechovky.

V roce 2024 se do projektu zapojilo 18 velkých festivalů, na kterých bylo celkem 258 000 návštěvníků a díky projektu Čistý festival bylo vytříděno 40 tun odpadu!
Konkrétně se jednalo o:

• 22 145 ks plastů,
• 2 239 ks plechovek,
• 7 720 ks papíru
• a 258 ks skla.

Díky společnému úsilí se tak v mnoha případech daří snižovat ekologickou zátěž festivalů a motivovat lidi k odpovědnému přístupu – návštěvníci už vědí, že příroda se neptá, jestli jsme právě ve víru hudebního šílenství a nespoutané zábavy – třídění si volno ani sick day nebere.

Jak je to na festivalech s kelímky?

Jedním z nejdiskutovanějších témat jsou kelímky, a tedy i otázka, zda je lepší používat plastové kelímky, zálohované kelímky, jednorázové papírové kelímky, nebo kompostovatelné varianty. Na některých akcích funguje zálohovaný systém plastových kelímků, které si návštěvníci půjčují za vratnou finanční zálohu. Následně je mohou vyměnit za čisté nebo vrátit.

Projekt Čisté festivaly ukazuje, že i velké kulturní akce mohou být šetrnější k životnímu prostředí. Stačí správné nástroje, edukace a ochota návštěvníků spolupracovat a třídit odpad.

Ať už se letos vydáme na jakýkoli festival, nezapomeňme: zábava a odpovědnost spolu tančí ruku v ruce!